Nelze se divit, že dnes zůstávají mladí lidé bydlet u rodičů mnohem déle, než bývalo obvyklé. Pokud totiž mladí lidé studují déle a nenastoupí hned po základní nebo střední škole do plnohodnotného pracovního poměru, není většinou v jejich silách, aby si dokázali platit pronájem, stravu a školu zcela ze svého. Proto se snaží ušetřit kde mohou a využívají bydlení u rodičů. Pro některé studenty ale může být těžké se v pozdějším věku osamostatnit a u rodičů zůstávají.
Většinou záleží na situaci rodičů, jestli jsou rádi, že s nimi potomek zůstává, nebo jim naopak překáží. Na společném soužití v pozdějším věku lze vždy nalézt výhody i nevýhody.
Výhodou pro obě strany je, že si mohou vzájemně pomáhat, například s nákupy, nebo s dopravou. To ocení většinou rodiče, kteří jsou již v pokročilejším věku a nemusí se tak zatěžovat přílišnou fyzickou námahou. Potomek může navíc znamenat pro starého rodiče jedinou společnost, kterou doma má. Nevýhod, které ze společného bydlení plynou je mnoho, a většinou mají na vztah rodičů s dětmi negativní vliv, ať už se jedná o rozdílné názory na vedení domácnosti, nebo otázky financí.
Potřeby vlastní & potřeby rodičů
Je třeba si uvědomit, že starší lidé již mají rádi svůj klid, a že budou mít radost, pokud uvidí, jak si budujete vlastní domov, a že dokážete žít samostatně i bez jejich pomoci. Není tedy rozhodně nutné mít špatné svědomí z toho, že své rodiče opouštíte, přestože bez pár slz nebo přemlouvání se to neobejde. Mladý člověk by se měl snažit osamostatnit co nejdříve, například bydlením na internátech, nebo na vysokoškolských kolejích, aby poznal, jaké to je mít svou vlastní „domácnost“.
Málokdo se po takovýchto zkušenostech vrací zpět k rodičům. Není nadto mít svůj vlastní klid a prostor, a to nejen pro sebe, ale pro celou svou současnou, nebo budoucí rodinu.