Oběžný majetek je krátkodobý majetek (doba životnosti je kratší než 1 rok), v podniku mění podobu: peníze – materiál – výrobek – peníze.
Rozdělení:
Zásoby
materiál – suroviny a základní materiál, pomocné látky, provozovací látky, náhradní díly, obaly, drobný hmotný a nehmotný majetek
nedokončená výroba
polotovar
hotový výrobek – výrobek, který prošel všemi fázemi výrobního procesu a výstupní kontrolou (výrobky vadné a bezvadné, opravitelné a neopravitelné)
zboží – nakoupené a beze změny prodané
zvířata na chov
Finanční oběžný majetek
peníze na BÚ
hotovost – peníze na pokladně
ceniny – poštovní známky, kolky, dálniční známky, telefonní karty
cenné papíry krátkodobé – šeky, směnky
Krátkodobé pohledávky
pohledávka za odběrateli, za zaměstnanci a společníky, za finančním úřadem, za finančními institucemi, podnik je v pozici věřitele
Pořízení zásob
a) nákupem – důležitá je volba dodavatele, provádí se na základě průzkumu trhu (cena, kvalita, rychlost dodání, spolehlivost), uzavírá se kupní smlouva nebo objednávka
b) vlastní výroba
c) darování
d) převzetí s osobního vlastnictví
Oceňování zásob
a) pořizovací cena – u nakoupených, je to cena pořízení + vedlejší pořizovací náklady
b) vlastní náklady – u výroby ve vlastní režii
c) odhadem – stanovena soudním znalcem
d) inventarizace – zjištění skutečného stavu, zásoby zjištěné jako přebytek se oceňují obchodní (odhadní) cenou
e) průměrná cena – počítáme váženým aritmetickým průměrem
f) metoda FIFO – první do skladu, první ze skladu, zásoby se oceňují postupně od nejstarších do nejnovějších
Řízení zásob
Řízení zásob znamená usměrňování velikosti zásob na skladě, cílem je vytvořit optimální zásobu (zabezpečit plynulý chod výroby s minimálními náklady).
Metody
a) metoda ABC – základem je rozdělení zásob do tří skupin podle podílu na spotřebě, A mají suroviny a základní materiál, zhruba 60%, B – pomocné látky, 30% a C – pracovní oděvy, kancelářské potřeby, objednávají se nepravidelně v závislosti na potřebě, 10%
b) metoda just in time – metoda zásobování bez skladu, dodávky jsou přímo do výroby, úspora nákladů na skladování, vyžaduje spolehlivost dodavatele
Skladování zásob
Významem je plynulé zásobování výroby/odběratelů, ochrana a větší přehlednost, smyslem je vytvářet optimální zásobu.
Minimální zásoba– využívá se u zásob, které se nekupují pravidelně, nebo nejsou tak důležité, nesmí ohrozit plynulý chod výroby, závisí na dodací lhůtě (=doba od podání objednávky do skutečného dodání)
Maximální zásoba– využití u pravidelných dodávek, udává množství materiálu, která by zásoba neměla přesáhnout, nevýhodou příliš vysoké náklady na skladování, ztráta přehledu, podlehnutí zkáze